Vítej!
Ať jsi jsi kdo jsi, pokud zanecháš komentář, okamžitě se staneš mým nejoblíbenějším návštěvníkem. :D

Třídní srazy a jiná zklamání

5. března 2018 v 12:29 | Möhre |  Cigaretové zpovědi
Je to čistě osobní zpověď. Koho můj život nezajímá, nemusí to číst radši vůbec. :D

Tak to mám za sebou. První třídní sraz po roce, co jsme ze školy vylezli. Stále se těžko smiřuji s tím, že všichni členové party se rozutekli opačnými směry. Změnili se, všichni jsme se za ten rok změnili. Už nejspíš nikdy nezažijeme stejné bohémské párty... docela mi to chybí.
Vzpomínám, když ještě moje máma jezdila na víkendy do 70 km vzdáleného města za jejím nyní už manželem a nechala mi volný dům. Obvolala se parta, dojeli, každý donesl něco na jídlo a flašku, byla sranda. Nedělali jsme bordel, byli jsme slušní :D
D. byl v kapele, občas jsme zašli, já a má nejvěrnější, na jejich koncert a pak se pokračovalo u mě. Jen my tři si byli nejvěrnější a bylo to super. Teď, když jsme se sešli, měla jsem pocit, že už si snad nemáme co říct. D. mě ani nepozdravil, ale to možná nebude ani tím, že jsme se dlouho neviděli, spíš tím že to je idiot. Pro vysvětlení, pár let zpátky jsme spolu byli na koncertě v Praze, něco jsme spolu měli... něco víc. Dohodli jsme se na tom, že od toho ani jeden z nás víc nečeká, jsme dál kamarádi, hotovo. Týden to bylo v pohodě a pak prostě konec, nějak to ochladlo, ale pořád jsme se bavili. Teď? Proč mě do prdele ignoruje?! :D Nevím, asi na to přišla jeho holka se kterou se teď nedávno rozešel, podle drbů ji podvedl, (a se kterou byl už v době, kdy se to stalo). Jsem z toho zmatená, to on po mě vyjel, ne já po něm.
Má druhá věrná z naší trojice pro jistotu ani na sraz nepřijela. Taky dobrý. Nehledě na to, že mě moc nebavilo poslouchat historky vysokoškolského života mých bývalý spolužáků, když já jsem blbá a nemám ještě ani tu posranou maturitu. Nakonec to dopadlo tak, že jsem se opila se spolužačkou, která je po těžkém rozchodu a v silné depresi a s naším bývalým matikářem/výchovným poradcem. Asi jsem si našla novou věrnou dvojku. Seděli jsme tam a navzájem si vylévali srdíčko nad rumem a naším mizerným životem. Každý z nás ho má mizerný v něčem jiném, tak jsme aspoň nemluvili jen o jednom a tom samém. B. je po rozchodu s klukem, se kterým byla čtyři roky, Péťa (učitel) si logicky stěžoval na pubertální děcka komplikující mu život denně v práci a já nemám pos... maturitu, bez které nemůžu sehnat normální práci. Co si budem povídat, sešly se tři trosky. Aby roho nebylo málo, domů jsem přijela pozdě, což zas naštvalo J. (mého milého), protože on nesnáší když chodím pozdě, nedejbože když piju, protože když si dám víc jak jednoho panáka za měsíc, jsem v jeho očích alkoholik. Wau.
Na závěr? Asi se příště víc rozmyslím, jestli tam vůbec jít, protože jak naschvál, na třídní srazy chodí hlavně lidi se kterými si nemáte co říct. Když už přijdou i ti normální, odejdou tak, aby byli na večerníček doma. Pak opravdu nezbývá nic jiného, že se opít v kroužku zdeptaných lidí, mezi které mimochodem zapadnete moc dobře po tom, co vám ti kamarádi odejdou.
Ponaučení? Více se učit na maturitu, aby mě tak nedeptalo to, že ostatní ji mají. Je to vážně na prdel. + Kdyby se jen velkou náhodu někdy zase stalo, že skončím bez partnera (což doufám že ne, jsme spolu šťastní ♥) - nikdy nespat se svými kamarády i za příslibu, že nadále zůstanete kamarády, dokonce i za předpokladu, že to druhá strana projevila ten zájem. Už vůbec ne, pokud je zrovna ona druhá strana zadaná a už vůbec vůbec ne, pokud je to někdo s kým máte dost společných přátel (budou to totiž vědět všichni a vy ani nebudete vědět od koho, což je na prdel).

Co si budem povídat, on to byl vážně docela drahý večer a vážně úplně na prdel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama