Vítej!
Ať jsi jsi kdo jsi, pokud zanecháš komentář, okamžitě se staneš mým nejoblíbenějším návštěvníkem. :D

Srsly, zabte mě někdo...

9. března 2018 v 11:21 | Möhre |  Cigaretové zpovědi
Ha, jsem tu zas a opět si jdu stěžovat na vlastní blbost :D Mám pocit, že to možná píšu jen proto, abych si v tom udělala pořádek a konečně si někam zapsala fakta a lži, ve kterých se sama ztrácím.

Všechno začalo 22. prosincem, kdy jsem dala výpověď v práci a aby mě rodina (rodiče) nesežrala (protože oni by to vážně udělali) řekla jsem, že mám přislíbené místo jinde. Neměla jsem. To jsem ale ještě nevěděla, že najít nornální práci bude tak těžké. Chodila jsem od pohovoru k pohovoru, nic. Doma jsem ale musela uklidnit situaci, tak jsem řekla, že to odložili a nástup je až 1. února, tzn. dala jsem si měsíc, abych pak mohla říct, že jsem si našla něco lepšího. Což se bohužel nepodařilo. Takže momentálně teď si oba mí rodiče + jejich nynější partneři + babička myslí, že pracuju. První dva týdny jsem jezdila na školení do Vítkova, bacha na to a momentálně teď údajně dojíždím do Orlové na cvičnou pobočku, kde bych měla být měsíc. Takhle by ten postup opravdu vypadal, kdyby mě vzali, to je pravda (alespoň něco). Nová práce v nedohlednu a můj čas na cvičné pobočce se pomalu krátí, což je průser protože pak bych měla nastoupit nornálně v místě mého bydliště - což ale znamená že mě tam moje přehnaně aktivní babička bude chtít navštívit. Stejně jako to dělala v mojí minulé práci. A to nesmí, protože by zjistila že tam nepracuju a řekla by to úplně všem, což by byl můj konec.
Nesmím zapomenout zmínit, že jsem taky odporný zbabělec a sráč, protože jsem si celou dobu myslela, že tu práci najdu, a tak jsem otci ani babičce nezvedla ani ten posraný mobil, přibližně tak milionkrát (samozřejmě se záminkou, že se pak vymluvím na hektické období a změnu povolání). Teď jim to ještě vzít nemůžu, protože se nemám na co vymluvit a s pravdou se mi ven zrovna moc nechce... Aby toho nebylo málo, můj otec dělá měšťáka... a chodí zrovna rajon ve kterém bydlím, díky čemuž se pomalu bojím vylézt z baráku aby mě náhodou neviděl.
Taky jsem se málem nechala nachytat mamčinou kamarádkou, která dělá na pracáku, upřímně doufám, že mě nepoznala.

Jsem prostě marná. Zabijte mě někdo, prosím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama