Vítej!
Ať jsi jsi kdo jsi, pokud zanecháš komentář, okamžitě se staneš mým nejoblíbenějším návštěvníkem. :D

Nikolaj Vasilijevič Gogol: Revizor

13. října 2017 v 11:10 | Möhre |  Čtenářské deníky

Nikolaj Vasilijevič Gogol - Revizor


Literární druh: drama
Literární žánr: satirická komedie
Slovní zásoba: spíše hovorový jazyk; občas nespisovné až vulgární prvky
Čas, prostor: 30. léta 19. století - děj se odehrává během jediného dne, v malém ruském městě
Hl. téma: satirický obraz zkorumpované a povrchní byrokracie; kritika vyšších společenských vrstev
Kompozice: hra je rozdělena na 5 aktů
Umělecké prostředky: klasické dělení textu mezi jednotlivé postavy - většinou kratší pasáže; silná satiričnost
Vypravěč: autor, er-forma

Postavy:
- CHLESTAKOV: bezvýznamný úředník; využívá byrokratické paniky
- OSIP: Chlestakovovův sluha; HEJTMAN: hlavní postava městské byrokracie
- DOBČINSKIJ a BOBČINSKIJ: statkáři; roznášejí po městě (většinou nepodložené) zprávy

Děj: mladý úředník Chlestakov bydlel v hostinci a prohrál všechny své peníze → mezitím zdejší hejtman dostal dopis z Petrohradu o tom, že do městečka dorazí revizor (kontrolor), pokud už tam tedy není → všichni úředníci se o této věci brzy dozvědí a jelikož buď kradou, nebo jsou zkorumpovaní, začnou se kontroly velice bát → situaci podpoří dva statkáři, Dobčinskij a Bobčinskij, kteří za revizora pokládají právě Chlestakova → zkorumpovaní obyvatelé začnou Chlestakova podplácet, aby kontrola dopadla dobře → Chlestakov však dlouho netuší, proč je kolem něj takový rozruch → když se ale dozvídá, za koho ho považují, začne s chutí využívat jejich úplatků → navíc ještě posiluje svou osobnost, když si vymýšlí různé smyšlené příběhy o tom, jak významným je člověkem → hejtman ho dokonce ubytuje ve svém domě, kde mu nabízí ruku své dcery → Chlestakovovův služebník Osip nakonec přesvědčuje svého pána, že je třeba včas odejít, než dojde k jeho odhalení → Chlestakov tak pod falešnou záminkou odjíždí, napíše však ještě dopis svému příteli o celé pravdě → poštmistr po jeho odjezdu dopis otevře a všichni se velmi rozzlobí → vzápětí se objevuje zpráva, že právě přijel skutečný revizor.

A) společensko- historické pozadí

dění v literatuře: vydáno (poprvé uvedeno) r. 1836 - spíše střední období autorovy tvorby; kritický realismus, období romantismu a realismu
další autoři: Tostoj (Anna Karenina), Čechov (Dáma s psíčkem), Twain (Dobrodružství Toma Sawyera)

B) autor

život a vlivy: ruský prozaik a dramatik, přední představitel ruského realismu, považovaný za zakladatele ruského kritického realismu; nar. se r. 1809 na Ukrajině do rodiny statkáře, gymnázium → r. 1828 odešel do Petrohradu → divadlo (neúspěch) → úředníkem → → r. 1844 podnikl cestu do Jeruzaléma → deprese a pesimismus (zejména pochybnosti o smyslu vlastní tvorby) → ke konci života pravděpodobně zešílel → zemřel r. 1852 ve věku pouhých 42 let
Otcova vášeň pro literaturu a divadlo - od mládí kontakt s uměním všeho druhu
další literární díla: Večery na samotě u Dikaňky; Mirgorod (soubor novel); Mrtvé duše
Zfilmování, Inscenace: u nás byla hra inscenována např. v Národním divadle v Praze, jinak po celém světě. Kniha byla také mnohokrát zfilmovaná (např. s Vlastou Burianem "Revizor")

Úryvek

Poštmistr: Pánové, pánové, to budete koukat! Úředník, kterého jsme pokládali za revizora, nebyl žádný revizor.
Všichni: Nebyl revizor?
Poštmistr: Vůbec žádný revizor - dozvěděl jsem se to z tohohle psaní.
Policejní direktor: Co vy to, co vy to? Z jakého psaní?
Poštmistr: Z jeho vlastního psaní. Přinesou mi na poštu psaní. Kouknu na adresu - vidím: do Poštovské ulice. Já vám div neomdlel. To asi - povídám si - to asi objevil na poště nepořádek a píše o tom zprávu vládě. Vezmu je a rozpečetím.
Policejní direktor: Jak jste se opovážil?
Poštmistr: Já sám nevím: nadpřirozená síla mně ponoukla. Už jsem zavolal kurýra, aby psaní poslal štafetou, ale zmocnila se mne taková zvědavost, jakou jsem v životě ještě nepoznal. Nesmím, nesmím, cítím, že nesmím! Ale přesto mě to láká, strašně láká! V jednom uchu jako bych slyšel "Ty, neotvírej, přijdeš o kejhák!" A do druhého ucha jako by mi někdo šeptal: "Otevři, otevři, otevři!" - Jak jsem zlomil pečeť - místo krve v žilách oheň, a rozpečetím: v žilách mráz, na mou duši, mráz. Ruce se třesou a před očima se mi dělají rudá kola.
Policejní direktor: Jak jste se opovážil otevřít dopis tak vysoce postavené osobnosti?
Poštmistr: V tom je právě ten vtip: Není ani osobnost, ani vysoce postavená.
Policejní direktor: A čím tedy je podle vašeho názoru?
Poštmistr: Ani ryba, ani rak, čert ví, co je!
Policejní direktor (prchlivě): Co? - Ani ryba, ani rak! Jak se opovažujete říkat: čert ví, co je! Já vás zavřu, až budete černý...
Poštmistr: Kdo vy?
Policejní direktor: Ano já!
Poštmistr: Na to jste kapánek krátký!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama