Vítej!
Ať jsi jsi kdo jsi, pokud zanecháš komentář, okamžitě se staneš mým nejoblíbenějším návštěvníkem. :D

II.

18. října 2017 v 16:15 | Möhre |  Cigaretové zpovědi
Došla mi trpělivost. Do dneška jsem se to snažila vydržet protože vím, že se mnou to taky není vždycky jednoduché, ale bojím se že už nemůžu dál. Myslela jsem že na některé věci máme stejný názor, myslela jsem, že stojíme na stejné straně, namísto toho jsem zjistila, že matky mají nad svými dětmi větší moc a synové nejspíš nikdy nebudou schopni se z ní vymanit.


Nechci být ta, co dělá rozbroje, ale pokud můj milý nepřestřihne pupeční šňůru, nevím jak to bude pokračovat. Každá domluva, každá příležitost,... všechno padá jen a jen kvůli toho, že ona řekne ne. Omezuje, přižívá se, využívá, manipuluje, sedí na prdeli a nedělá nic. A já samozřejmě nemůžu říct nic, protože moje matka to není, navíc bydlím v jejím bytě, takže pokud nehodlám být bezdomovec, volba je jasná. Ironické na tom je, že už jsme ve vlastním mohli být, ale ona řekla ne, takže se stalo co? Nešli jsme. Takže si za to ve výsledku můžu sama, že jsem si nedupla já a neřekla, že jdeme. Bojím se, že kdybych teď něco řekla nahlas, vyšla bych z toho já jako ta špatná. Srsly, need help.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama